Základním posláním robota je splnit zadaný úkol, ovšem pokud je robotů více a jejich plány se kříží, co nastane pak? Mají spolupracovat, nebo si jít po krku?

Počítačové neuronové sítě pronikají do stále většího a většího množství každodenních procesů. Velmi brzy budou ovládat a nařizovat většinu úkonů, které budeme během dne provádět Zní to šíleně, ovšem tato realita je již součástí našeho života. Vezměte si takový semafor. Ten nám také dává příkazy, které velmi ochotně plníme.

Automatizované procesy postupem času začnou pronikat do velkého množství každodenních činností. A proto se nyní lidé snaží přijít na to, jak neuronové sítě naprogramovat, aby se mezi sebou chovaly produktivně a ne kontraproduktivně. Vědci se momentálně zaměřují především na to, jak by se programy chovaly, kdyby narazily na sociální dilemata, typu zda být agresivní či nikoliv, jak co nejlépe splnit svůj úkol a zda mají spolupracovat.

Příkladem opět může být doprava. Jeden agent neuronové sítě řídí semafor, druhý MHD. Pokud by byl agent řídící MHD příliš agresivní chtěl by dopravit cestující za každou cenu na určené místo. Došlo by však k velkým dopravním komplikacím. Je tedy nutné, aby agent slevil na svém úsilí a domluvil se s agentem řídícím semafor tak, aby vše bylo co nejplynulejší.

Chování robotů bylo testováno na jednoduchém příkladu, kdy oba měli získat jablíčko. V momentě, kdy jablíček začalo ubývat, oba spolu začali soupeřit. Podobně tomu bylo i v případě, kdy měli ulovit jiného robota, zpočátku spolu nespolupracovali, ale později přišli na to, že spolupracovat je pro ně výhodnější.